Aktuálně

Zpověď faremní otrokyně- report stážistky Aleny

20368925_776737885844451_1184904285843190200_o

Alena v akci

Předmět: Hodnocení pracovní stáže
Místo výkonu: Farma Lukava
Pracovní zařazení: Faremní otrokyně
Doba trvání: 4.6.-15.10.2017

Hodnocení:
(zajímá-li vás příběh celý, začněte číst zde, máte-li zájem o podrobnosti stáže, začnětě číst od odstavce označeného *)
Farma Lukava, tak tohle jméno mi jako zázrakem zůstalo v paměti po shlédnutí několika dílů miniseriálu MZe Zemědělci, kteří se vydali ekologickou cestou. Tou dobou jsem zrovna pracovala na dairy farm na Zélandu a pomalu vymýšlela co se životem až se vrátím domů, a tak jsem si z nudy googlila….. Až na mě odkudsi z paměti vyskočila právě Lukava, u nich na stránkách jsem objevila možnost pracovní stáže a hned mi bylo jasné, že po návratu se budu dotazovat právě tam. O několik měsíců později, už jako turistu a Zélandského povaleče, mě však Martin předběhl a stáž vypsal, veřejně! Nezbylo mi než zakempit u benzínky (kde mají free wifi) a na mobilu sesmolit email co majitele přesvědčí, že já jsem ta pravá. Teď už se samozřejmě směju tomu, jak jsem co pů hodiny kontrolovala FB a v duchu nenáviděla všechny, kteří tuhle nabídku práce sdíleli a mě tím potencionálně zvyšovali počet konkurentů na tuhle pozici, nějak jsem ale tušila, nebo si možná spíš přála, že vyberou zrovna mě.
Po návratu do vlasti vedly jedny z mých prvních kroků právě do Dětřichovce kde jsme s Martinem a Janou domluvili podmínky stáže a bylo. Mě čekalo jen napsat diplomku a odstátnicovat, easy čízy….
*V červnu jsem, jako čerstvě odpromovaná slečna inženýrka (tohle oslovení mi zůstalo poměrně dlouho, ale Martin pro mě bude Pan Inženýr navždycky :) ) mohla konečně nastoupit. Začátky byly poklidné, oťukávací, pracovní doba sice dlouhá, ale pracovní tempo „napohodindu“. Podrobně popisovat jednotlivé pracovní činnosti je asi zbytečné, trochu se lišily podle aktuálního období, počasí či akutnosti, základem však bylo podojit (do konce července 2x denně, později jednou), obstarat sýrárnu a bedýnky, zajistit aby měli ovce, jehnice, koně, prasata a slepice co žrát a co pít. K tomu se přidružovaly činnosti menší důležitosti – zastavit skázu sklepních sýrů, sekat křoviňákem, svážet balíky, sbírat brambory, držet kováři, dělat IT specialistu, rozptylovat příslušníky kontrolních orgánů, zahradničit, kydat, dělat záchrannou brzdu při zácviku kobyly v tahu (záměrně nepíšu jméno koně, jelikož se pan inženýr stále nerozhodl jak se to bude psát), poklízet (kde je pořádek a čisto, požár nemá místo) a být prostě k ruce když bylo potřeba.
Postupně se zvyšoval počet úkolů i zodpovědnost ležící na mých bedrech a taky se měnily naše „pracovní“ vztahy (přesto se i nadále distancuji od Martinova tvrzení, že jsem „drzá jak vopice“). Stát se znenadání součástí něčí rodiny má svá specifika, rodina je totiž zvláštní pracovní prostředí, mnohdy má své třecí plochy a vy se můžete snadno stát jejich součástí, příčinou i důsledkem. Přestože ne vždy jsou věci zcela ideální (i když si myslím, že u nás vypukly nějaké konflikty zcela výjimečně) považuji takovýto typ stáže za nejlepší možné řešení při rozhodování se, jestli by mě nějaká práce bavila. Kde jinde je možné si zkusit jestli je tahle práce pro vás, co to obnáší, mít po ruce někoho, kdo vám poradí jak jednotlivé úkony vyřešit (všechno funguje na principu osmózy), kdo bez obalu řekne všechny nepřijemosti s tím spojené, temná zákoutí i světlé stránky, zkušenosti vlastní i cizí, z domova i ze zahraničí. Já například po 14 dnech věděla, že žádná dojná zvířata dělat nebudu, alespoň v nejbližších několika letech ne. I tím splnila stáž účel toho, proč jsem se na ni vlastně přihlásila, některé věci totiž nezjistíš, dokud je nezkusíš.
Za sebe můžu s klidným svědomím říct, že tahle stáž byla jedním z nejlepších rozhodnutí co jsem kdy udělala, pomohla mi vymezit směr, kterým se v blízké budoucnosti chci dát, naučila jsem se spoustu věcí – byť se považuji za holku z maloměsta, většinou praktických dovedností jsem si osvojila až na farmě – sekat s křoviňákem, jezdit s traktorem, pokládat ovce, neptat se co jsou to ozimy, fungovat s dětmi, Jana mě trpělivě zasvěcovala do tajů sýraření (třeba na rychlokurz čedarování budu vzpomínat ještě dlouho :) ), stavět ohrady, spravovat věci drátem, dávat do věcí hlavu, využít svůj věk a vzdělání a zbytečně se s tím nesrat :) zkrátka a dobře umět si poradit ve všech situacích co můžou nastat. Martin je navíc studnice vědomostí a naše dlouhé hovory na cestách mi chybí už teď, a nejen ty, naše dopolední kávičky, hihňání s Janou, hraní si s dětma, práce s Numi, mazlení kocoura, vyjížďky s Gurskem, zkrátka ty každodenní všednosti, co dělaly každý den tak trochu jiným a originálním.
Když se na uplynulé měsíce dívám zpětně, měly pro mě vlastně dvě úrovně – jedna věc jsou činnosti, které jsem se naučila a schopnosti, které jsem získala, druhá jsou věci, které se mi nesmazatelně zapsaly do paměti, věci co Jana s Martinem řekli nebo udělali, dost možná nevědomky, a které si už s sebou ponesu napořád. Kam to bude je zatím ve hvězdách, určitě to bude cesta plná křižovatek, ale srdce mě vždycky navede tím správným směrem, srdce ve kterém mám díky stáži o 7 lidí víc.

Novinky z Lukavy

Kopie souboru 2013-07-20 18-33-02 - IMG_7092Vážení a milý,

v nejbližší době nás čekají poslední závozy bedýnek a to je neklamné znamení toho, že se nám sezóna blíží ke konci. To je dobrá příležitost k tomu, abych utrousil pár slov.

První co musím oznámit světu je fakt, že rok 2017 nám přinesl naši nejlepší sezónu vůbec. A to z těchto důvodů. Za prvé. Definitivně jsme zvládli odbyt našich výrobků prostřednictvím KPZ ( komunitou podporovaného zemědělství). Po loňské zkušebním roce jsme letos naplno využili tuto myšlenku a téměř výhradně se na ni soustředili. Troufám si tvrdit, že naše zkušenost je učebnicovým příkladem toho co pozitivního může KPZ přinést zemědělcům našeho typu.  Odpadly nám vyčerpávající výjezdy na trhy a různé akce, které nás stály spoustu času a energie. Často z výsledkem, který neodpovídal vynaložené námaze. Nejistota s odbytem a s tím spojeným přísunem finančních prostředků je nyní minulostí. Odpadly noční přípravy na trh a stresy z finanční nejistoty. Soustředili jsme se na to ,aby bedýnky byli zajímavé a čerstvé a to se nám doufám podařilo. Díky recyklaci obalů jsme společně snížili množství plastů, které všichni produkujeme jen proto abychom se najedli.  Mě osobně se splnil sen o malé farmě, která dodává kvalitní potraviny konkrétním lidem. Tak jak jsem  ho viděl na výjezdech do zahraničí v devadesátých letech ještě jako student SZeŠ. Tehdy na troskách RVHP a JZD byla hudba o komunitním zemědělství a místní produkci symfonie z jiné planety. A nyní je to naše realita. Jsme nepokrytě pyšný na to, že farma Lukava přispěla k rozšíření tohoto konceptu i mimo oblast zeleniny a potvrdila jeho životaschopnost v podmínkách ČR. Velký měrou se na našem úspěchu s bedýnkami podíleli lidé z KPZetek se kterými jsme navázali spolupráci. A to zejména Šárka, Radim, Vraťka z Coolandu a Honza Valeška z Kobylis.  Především díky jejich úsilí a dobré práci  jsme se propojili s lidmi, kteří pro nás jsou obohacením a podporou. Dík však patří všem co se zapojili, dali nám důvěru a umožnili nám tak říkajíc kráčet v kráse. Bylo vás letos více jak 140. Díky Vám.

Tímto se omlouváme všem co vážili cestu k nám na farmu a slyšeli od nás „Bohužel nemáme!“ Tým našeho faremního kauflandu letos musel čelit faktu, že jsme byli od půlky srpna fakticky vyprodáni.

Druhou věcí , která se letos prostě podařila je akce“ Farmářem na zkoušku“. Jak jste možná zaregistrovali na začátku roku jsme vyhlásili tuto akci s cílem najít vhodného člověka na dlouhodobou stáž. Cílem byla výměna zkušeností a výpomoc s během farmy. Troufám si tvrdit, že s problémem nedostatku pracovní síly se potýká nejeden zemědělec. Během let jsme zkoušeli, se střídavými úspěchy, ledacos. Nakonec jsme zkusili se inspirovat konceptem, který jsme zahlédl v zámoří. Dlouhodobé stáže jsou tam běžnou a důležitou součástí vzdělávacího systému. Tvoří přechod mezi školou a praxí. Stáže jsou šité tak aby naučili stážisty to co je zajímá a co budou v praxi potřebovat a zároveň vycházejí s potřeb a možností vyučujících/předávajích farmářů. Nedá mi to, abych zde nepodotkl, že se tedy jedná o naprostý opak systému v ČR. Totiž, že školy učí to co absoloventi nebudou vůbec potřebovat a ty to na oplátku vůbec nezajímá. Nicméně náš gang se letos rozrostl o Alenu. Má za sebou zemědělskou VŠ, je zakalená ohněm prvovýroby, má zájem a odolnost. Je mladá, samostatná, pracovitá, drzá jak vopice.  Zkrátka silný kus co zapadl do soukolí a pomohl vše zvládnout lépe. Ve dvou se to lépe táhne, ve třech však ještě lépe. Mimochodem její kontrakt s námi se chýlí ke konci a hledá nové angažmá. Nejlépe u koní. Nepochybuji o tom, že Alena má nyní velmi realistickou představu o tom co to znamená mít 5  dětí, manžela snů a výrobu sýrů. Velmi bych si přál aby tuto zkušenost nějak pozitivně zpracovala…

Ti zkušenější z vás co čtou tyto stránky jistě ví, že každá mince má dvě strany. Řada z vás již pravděpodobně zaslechla zprávu o plánovaném ukončení výroby sýrů a přesunu farmy na novou lokalitu do nedalekých Jindřichovic pod Smrkem. Důvodem je ztráta prostoru pro hospodaření naší farmy. Problém je chronický a za celou dobu našeho fungování se nám ho nepodařilo uspokojivě překlenout. Přesuny a provizorium v držbě půdy není základ na kterém lze budovat farmu. Již na jaře jsme museli čelit faktu ztráty 75% výměry půdy v našem bezprostředním okolí. Rodila se jehňata, nabírali jsme podílníky a zároveň vůbec nevěděli kde budeme pást a zda ztráta výměry v půlce závazku nám ekonomicky nezlomí vaz. Nicméně se podařilo akutní hrozby odvrátit, přeskupit se a věci nastavit tak abychom nyní mohli říci, že to byla naše nejlepší sezóna. Aby k podobným situacím již nemohlo v budoucnu dojít, bylo třeba přijmout radikální rozhodnutí. Opouštíme Dětřichovec a výrobu sýrů. Čeká nás přesun na naší půdu, kde postavíme nový dům a vše od začátku. Dojné ovce a sýry jsou cenou, která je třeba zaplatit. Nedokážeme znovu začít na zelené louce, nyní již s pěti dětmi a o 10 let starší a do toho dojit a dělat sýry. Je jistě škoda nyní vše ukončit, prodat krásné stádo, nechat tu náš dům a stromy. Nicméně život plyne a je třeba se na změny koukat jako pozitivní příležitost k novým začátkům a příležitostem. Mrzí nás fakt, že opouštíme naše zákazníky a vazby které jsme léta trpělivě budovaly. Přestáváme však v nejlepším a tak se to prý má. Na druhou stranu nekončíme s farmařením !!! Současnou situaci bereme jako odrazový můstek pro nový začátek. Ještě konkrétně nevíme jak bude naše budoucí farmaření vypadat. Prioritu má nyní přesun a stavba nového domu pro naši rodinu. To nám zabere pár jar… Určitě budeme pokračovat v naší vizi rodinného farmaření s koňmi.

Všem, co dočetli až sem děkuji za trpělivost. Všem co nás podporují a fandí nám děkuji. Všem co nám jakkoli nabízejí pomoc a účast říkám. Vše je OK, jen je to jinak než jsme si představovali. Jedeme dál a to i díky Vám.

P.S. Ve světle dní co nás čekají vás všechny žádám. Jděte volit! Nevolte prosím komunisty všech barev, maniaky a alfa ego magory různých druhů. Je to v nejbližší době to nejdůležitější, co můžeme jeden pro druhého a naše děti udělat. V sázce je mnohé.

Vše dobré za farmu Lukava přeje Martin

 

 

 

 

 

 

Chcete založit rodinnou ekofarmu a žít na venkově? Staňte se tento rok farmářem na zkoušku u nás na Lukavě!

DSC_5798

Staňte se na jednu sezónu členem  naší farmy a získáte opravdovou zkušenost co takový život obnáší. Tak jako v loňském roce nabízíme možnost dlouhodobé stáže na naší farmě pro jednu až dvě osoby. Stážisti/učňi u nás získají za svoji práci cenné zkušenosti a praktické dovednosti spojené se založením a provozem rodinné farmy. Hlavní témata předávaných zkušeností jsou:

  • založení farmy a život na rodinné farmě
  • zkušenosti ze stavby slaměného domu
  • ekologické zemědělství, chov ovcí a faremní zpracování ovčího mléka, prodej
  • chov koní a jejich pracovní využití na farmě

Učněm se může stát každý, kdo si udělá čas a  má v sobě dostatek motivace a chuti se učit bez ohledu na věk a pohlaví.

Proč ?

Stáž/pobyt u nás na farmě funguje na principu výměny našich zkušeností a dovedností za váš čas a pomoc při chodu farmy. Nejedná se tedy o pracovní poměr či brigádu. K vyzkoušení této metody nás inspirovaly zkušenosti ze zahraničí( zejména zámoří), kde je tento způsob vzdělávání rozšířený a má již tradici. Lidé kteří mají vážný zájem se pustit do farmaření a mají již nějaké teoretické a praktické  znalosti např. po dokončení nějaké školy či kurzu, často volí  tento způsob další vzdělání. Cílem je nabytí praktických dovedností a zkušeností pod vedením, někoho kdo již danou práci úspěšně vykonává. Doba trvání je od několik měsíců až jeden po jeden rok. To proto,  aby si učeň mohl vyzkoušet různé práce v průběhu sezóny a získal v nich určitou zručnost. Nejedná se tedy o víkendovku či kurz jak jej většinou známe z našeho prostředí.

Jak to funguje?

Práce zahrnuje denní práce kolem zvířat na farmě (zejména ovcí). Stavba a údržba ohrad, přehánění, dojení ovcí, pomoc se zpracováním ovčího mléka a výrobou sýrů, balení a příprava prodeje. Další aktivity jsou práce na zahradě a v sadu, krmení a péče o drůbež a prasata  a řada dalších činností spojená s chodem farmy. Důležitou součástí jsou u nás tažní  koně. Je zde možnost seznámit se s pracovním využitím koní na farmě. Jízda na koni je možná pro toho kdo zvládá základy.

Pracovní doba je 8 h denně/5,5 dne v týdnu. Ojediněle to může být i více. Doba trvání polovina května až konec září.

Poskytujeme skromné samostatné ubytování v nedalekém( 3 km) domě v Jindřichovicích pod Smrkem. Dům má základní vybavení (tekoucí voda, sprcha, elektřina, topení na dřevo). Dvě jídla denně u nás na farmě + suroviny z produkce farmy pro přípravu vlastního jídla ( mléko, sýra, vejce, zelenina, chléb).

Finanční odměna v závislosti na odvedené práci až 10000 kč.

Nedílnou součástí  života na Lukavě je našich 5 dětí (9 až 1 rok). Pozitivní přístup k dětem je tedy u nás nepostradatelný.

DSC_5871

 

 

 

Zájemci nás mohou kontaktovat na martin@lukava.net. Napište nám prosím svůj krátký životopis, něco o sobě a vaši motivaci k pobytu u nás. Děkujeme za váš zájem a těšíme se na Vás.

 

Je to jednoduché,ale není to snadné.